Brian Tockey: Bitcoin, věta o regrese a definování peněz

Relativní věta zmiňovaná v ekonomické diskusi je poměrně běžná, zvláště pokud jde o to, zda něco je či není peníze. To je překvapivé, protože věta o regresi nemá absolutně nic společného s penězi nebo definicí peněz. Věta o regresi zahrnuje pouze ceny a je ve skutečnosti spíše přímým přepracováním zdravého rozumu.

Abychom pochopili regresní teorém, musíme rozumět rakouskému popisu stanovení cen – odkud pochází cena? Jak víme, za kolik prodat dobré X? Rychlá odpověď je, že aktuální cena pochází z minulých cen. Aktuální cena položky pochází z ceny, kterou byla včera, před týdnem, měsícem nebo rokem. Cena zboží pochází z toho, co měl v minulosti hodnotu, cena se vyvíjí a mění prostřednictvím nesčetných interakcí na trhu a pochází z předchozích cen. Ze stejného důvodu se musí hodnota peněz příliš vyvíjet z minulosti.

*** Níže je uvedena esej, kterou napsal Brian Tockey v roce 2015 a která se poprvé objevila na webových stránkách notbeinggoverned.com (web již není v údržbě). „Bitcoin, věta o regrese a definování peněz“ byla zveřejněna 2. ledna 2015 a je zde přetištěna na Bitcoin.com kvůli zachování historie. Názory vyjádřené v tomto článku jsou autorovy vlastní. Bitcoin.com není odpovědný za jakékoli názory, obsah, přesnost nebo kvalitu v článku Op-ed ani za ně nenese odpovědnost. ***

Zde byla vznesena námitka: „Peněžní prostředky vždy neexistovaly, stoupají a klesají. Pokud cena pochází z minulosti a v určitém okamžiku v minulosti tyto peníze neexistovaly, odkud tedy cena vůbec přišla? To pro mě určitě zní jako kruhová logika? Aby bylo možné reagovat na tuto kritiku, vznikla věta o regresi.

Cituji Rothbarda z knihy Člověk, ekonomika a stát (zdroj):

“Abychom určili cenu zboží, analyzujeme trh.” ­harmonogram poptávky po zboží; to zase záleží na vstupu­individuální plány poptávky; tyto jsou zase určeny hodnotovým žebříčkem jednotlivců v jednotkách dobra a jednotkách peněz, jak je dáno různými alternativními použití peněz; tyto druhé alternativy však zase závisí na daných cenách ostatního zboží, “napsal Rothbard. “Hypotetická poptávka po vejcích musí předpokládat, že je dána nějaká peněžní cena másla, oděvů atd. Jak ale mohou být hodnotové stupnice a nástroje použity k vysvětlení tvorby peněžních cen, když tyto hodnotové stupnice a nástroje samy závisí na existence cen peněz? “

Rothbard dodal: „Řešení tohoto zásadního problému kruhovitosti poskytl profesor Ludwig von Mises ve své pozoruhodné teorii peněžní regrese. Teorii peněžní regrese lze vysvětlit zkoumáním časového období, které se právě mění­v každé části naší analýzy. Pojďme definovat „den? jako časové období, které stačí k určení tržních cen každého zboží ve společnosti. “

“V den X je tedy cena peněz každého zboží určována interakcemi časového rozvrhu nabídky a poptávky peněz a zboží kupujícími a prodávajícími v ten den.” Každý kupující a prodávající hodnotí peníze a dané zboží v souladu s jejich relativní mezní užitečností. Cena peněz na konci dne X je tedy určena hraničními pomůckami peněz a dobrem, jaké existovaly na začátku dne X. Mezní užitek peněz je však založen, jak jsme viděli výše, na dříve existující­řada cen peněz. Peníze jsou požadovány a považovány za užitečné kvůli jejich již existujícím cenám peněz. Proto je cena zboží v den X určována mezní užitností zboží v den X a mezní užitností peněz v den X, která jako poslední závisí na cenách zboží v den X – 1, “uvádí Rothbard Poznámky k eseji Člověk, ekonomika a stát.

Rothbard dále dodal:

Nyní je možné si položit otázku: Je pravda, že při určování cen peněz neexistuje oběžnost, nečiní skutečnost, že příčiny částečně ustupují v čase, jednoduše nevysvětlené složky zpět bez konce? Pokud jsou dnešní ceny částečně určovány včerejšími cenami a včerejšími cenami z předvčerejšího dne atd., Není regresi jednoduše tlačena zpět do nekonečna a součástí odrazování­těžba cen tak zůstala nevysvětlitelná? Odpověď je, že regrese není nekonečná a vodítkem k jejímu bodu zastavení je právě rozdíl mezi podmínkami­podmínky v peněžní ekonomice a podmínky ve směnném obchodu.

To je samotná podstata toho, co je věta o regrese – tvrzení, že definice ceny není kruhová, protože hodnota měny pochází z hodnoty dobra před tím, než byla měnou. Věta o regresi neříká nic o tom, co dělá dobře peníze, nebo jaké vlastnosti peníze mají, pouze konkrétně to, že definice hodnoty měny není kruhová, protože je určen začátek.

Je důležité si uvědomit, že jako každý vývoj, i vývoj zboží na peníze je postupný a není okamžitý. Rothbardův koncept konkrétního dne je důvodem pro argumentaci. Důležité je, že existuje „start“, přechod jako celek jako jedinečná událost.

Někteří lidé říkají, že bitcoin nejsou peníze, protože ‚porušuje teorém regrese ‘, protože to nebylo dobré, než se z nich staly peníze – to postrádá smysl toho, co je věta o regrese. V kontextu věty o regresi není hodnota bitcoinu definována kruhově, nýbrž pochází z prvních provedených transakcí. Výzkumy ukazují, že první nákup zboží s BTC byl 5-21-2010, kdy uživatel s názvem „Laszlo“ koupil pizzu v hodnotě ~ 25 $ za 10 000 BTC.

To ukazuje, jak velkým vývojem cena prochází – něco málo přes tři roky a hodnota bitcoinu se vyvinula z této počáteční transakce ve výši 0,0025 USD / BTC k aktuálnímu kurzu (k tomuto příspěvku) ve výši [přes 200 USD] USD / BTC . Jelikož je zřejmý konečný začátek, neexistuje definice kruhovitosti definováním hodnoty bitcoinu z hlediska předchozích hodnot. To, zda jsou bitcoiny peníze, je zcela mimo rozsah věty o regresi.

Koncept věty o regrese lze rozšířit do zcela nesouvisejících témat. Jedna běžná fráze, která mi přijde na mysl, je kuře a vejce. Odkud pocházejí kuřata? Vejce. Odkud pocházejí vejce? Kuřata Tato kruhová definice je nelogická, a proto je definice kuřat vadná? Samozřejmě že ne. Víme, že někdy slepice položila slepičí vejce. Víme, že kuřata původně pocházela z prvního slepičího vejce, které neslo slepičí vejce. Tím, že přesně definujeme, odkud kuřata a vejce začínají, jsme se vyhnuli kruhovitosti v definici, je to „věta o regresi kuřat?.

Toto je aspekt „zdravého rozumu“ věty o regrese: definice, které znějí kruhově, jsou pouze kruhové, pokud není definován žádný počáteční bod. Jakmile je zřejmý počáteční bod, jakékoli obvinění z kruhovitosti se stává zcela neplatným.

Regresní věta v kontextu rakouské ekonomie je bezpochyby důležitá pro konkrétní protiargumenty, které kritici předkládají, ale je třeba věnovat pozornost tomu, aby se nepoužila mimo zamýšlený rozsah, aby se zabránilo nedorozuměním, zkreslením a falešným závěrům.

Co si myslíte o eseji Brian Tockey „Bitcoin, věta o regrese a definování peněz“? Dejte nám vědět, co si myslíte, v sekci komentáře níže.